Anežka Hošková výstavuje v Chebu.
Galerie výtvarného umění v Chebu
Vernisáž: 15. 5. 2013 od 17:00
Výstava potrvá do 16. 6. 2013

Nástup Anežky Hoškové (1982), absolventky ateliéru Václava Stratila na brněnské FAVU, na uměleckou scénu je neodmyslitelně spojený s jejím bratrem Jakubem. Spolu utvořili umělecké duo Indie Twins a mnozí uvěřili, že jsou dvojčata. Paralelně k neokonceptuální tendenci jejich generačních vrstevníků se záhy stali ikonami emo(cionální) malby, která v jejich podání nabízí víc než jen umění. Tvorba artefaktů vždy byla a je podstatnou, ale jen dílčí součástkou komplexního přístupu k životu, kde neméně důležitou roli hraje nezávislá hudba, DIY etika a strategie, způsob oblékání nebo kolektivní identita. Názvy kapel, útržky písní pronikají v nezaměnitelné typografii do jejich obrazů a kreseb, plakáty ke koncertům, které pořádají pod hlavičkou A.M. 180 Collective, naopak vždy těží z ikonografie i formálního stylu jejich volné tvorby. Na první pohled je zřejmé, že něžně zlé postavy z nenapsaných pohádkově psychedelických příběhů na obrazech a kresbách Anežky jsou holčičím pólem, který doplňuje dětské chlapáctví staršího bráchy Kuby operující s aparátem krve a kostí trčících z usekaných končetin. Pro aktuální výstavu připravila Anežka Hošková instalaci, respektive prostředí, reagující na prostory galerie, namixované z nových i starších prací, speciálně koncipovaného soundtracku a tropického ovoce.

Anežka Hošková výstavuje v Chebu.

Galerie výtvarného umění v Chebu

Vernisáž: 15. 5. 2013 od 17:00

Výstava potrvá do 16. 6. 2013

Nástup Anežky Hoškové (1982), absolventky ateliéru Václava Stratila na brněnské FAVU, na uměleckou scénu je neodmyslitelně spojený s jejím bratrem Jakubem. Spolu utvořili umělecké duo Indie Twins a mnozí uvěřili, že jsou dvojčata. Paralelně k neokonceptuální tendenci jejich generačních vrstevníků se záhy stali ikonami emo(cionální) malby, která v jejich podání nabízí víc než jen umění. Tvorba artefaktů vždy byla a je podstatnou, ale jen dílčí součástkou komplexního přístupu k životu, kde neméně důležitou roli hraje nezávislá hudba, DIY etika a strategie, způsob oblékání nebo kolektivní identita. Názvy kapel, útržky písní pronikají v nezaměnitelné typografii do jejich obrazů a kreseb, plakáty ke koncertům, které pořádají pod hlavičkou A.M. 180 Collective, naopak vždy těží z ikonografie i formálního stylu jejich volné tvorby. Na první pohled je zřejmé, že něžně zlé postavy z nenapsaných pohádkově psychedelických příběhů na obrazech a kresbách Anežky jsou holčičím pólem, který doplňuje dětské chlapáctví staršího bráchy Kuby operující s aparátem krve a kostí trčících z usekaných končetin. Pro aktuální výstavu připravila Anežka Hošková instalaci, respektive prostředí, reagující na prostory galerie, namixované z nových i starších prací, speciálně koncipovaného soundtracku a tropického ovoce.

POZVÁNKA NA NEFORMÁLNÍ DISKUSI: UMĚLECKÁ KRITIKA OČIMA KRITIKŮ

INI Gallery / PROSTOR Vás srdečně zve
na neformální diskusi na téma
 
 ”Umělecká kritika očima kritiků”

která se uskuteční v pondělí 13. 5. 2013 od 18h v INI Gallery / PROSTOR
(Bubenská 1, Praha 7, 1. patro, č. dveří 114)

Setkání se zúčastní:
Marek Pokorný, Jan Skřivánek, Jan Vitvar, Petr Fischer, Tereza Stejskalová a další hosté.
 
 
Diskuse je součástí výstavního projektu Studio V.J. (instalace Robert Šalanda)
otevřeného v termínu 25.4. - 2.6. 2013 u přéležitosti vyhlášení prvního ročníku Ceny Věry Jirousové, ceny pro mladé a etablované kritiky výtvarného umění.
 
Budeme moc rádi, pokud s námi přijdete nad daným tématem podiskutovat a podělit se o svoje názory.
 
 
Za INI Gallery

Klára Adamcová
Tereza Jelínková
Karina Kottová

Foto report z otevření Studio V.J. s instalací Roberta Šalandy (2. část).

Foto report z otevření Studio V.J. s instalací Roberta Šalandy.

STUDIO V.J. (instalace Robert Šalanda)

image

Studio V.J.

(instalace Robert Šalanda)

25. 4. - 2. 6. 2013

U příležitosti vyhlášení prvního ročníku Ceny Věry Jirousové, ceny pro mladé a etablované kritiky výtvarného umění, otevírá INI Gallery / PROSTOR dočasné studio Věry Jirousové, které umožní návštěvníkům nahlédnout do archivu této výjimečné kritičky, básnířky a historičky umění a přinese řadu zajímavých setkání. Ztvárnění studia se ujal Robert Šalanda, který představí svou site-specific instalaci.

Robert Šalanda (1976) se zabývá převážně malbou, kterou jako médium uchopuje zcela netradičním způsobem. Vizuální stránka jeho obrazů je založena na konceptuální hře se symboly, jejich dekonstrukci a opětovném skládání, které dává vznik zcela novým tvarům i možnostem jejich čtení. Ve své tvorbě se opakovaně vrací k práci s textem, kterou poprvé uceleně prezentoval v rámci výstavy HÍROUZ (společně sI. Korpaczewskym), která proběhla v galerii NoD Roxy v roce 2010. Pro Studio V.J. připravil Robert Šalanda instalaci s názvem Jsem rád za výhru, která se vztahuje k cenám a ocenění obecně a navazuje na jeho předchozí tvorbu zkoumající fenomén glorifikace sportovního hrdiny.

Součástí studia je následující program:

Setkání I. - Co je tu, co tu není (v rámci programu MÁME OTEVŘENO)
Tobiáš Jirous čte z díla Věry Jirousové
25. 4. od 18 hod

Setkání II. – Umělecká kritika očima kritiků
13. 5. od 18 hod

Setkání III. – Umělecká kritika očima umělců
20. 5. od 18 hod

Slavnostní vyhlášení laureátů v MeetFactory
24.5. od 18 hod

CENA VĚRY JIROUSOVÉ pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění

vznikla ve spolupráci Mezinárodního centra současného umění MeetFactory a INI Gallery s Českými centry. Cílem ceny určené začínajícím a již etablovaným kritikům výtvarného umění je zviditelnit tento v českém prostředí dosud málo reflektovaný obor, podpořit začínající autory a pomoci jim při hledání prvních příležitostí pro publikaci jejich textů. Současně je snahou organizátorů poukázat touto cestou na práci autorů, kteří jsou pro oblast umělecké kritiky dlouhodobým přínosem.

Cena nese jméno české básnířky, kritičky a historičky umění Věry Jirousové (1944 – 2011). Své nezapomenutelné reflexe současného výtvarného umění publikovala Jirousová v Lidových novinách, MF Dnes, časopisech Ateliér, Výtvarné umění, Host, Deník Referendum a dalších periodikách. Před rokem 1989 byla součástí českého undergroundu a opozičních kruhů. Byla tajemnicí Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu, kterou založili umělci Karel Nepraš a Jan Steklík. Mezi její blízké přátele patřili také členové skupiny The Plastic People of the Universe, kterým napsala několik textů písní. Jako signatářka Charty 77 se v normalizační době nemohla ve svém oboru veřejně realizovat, publikovala básně v samizdatových sbornících a několik let žila v ústraní na venkově. Od 90. let působila v několika institucích a redakcích, připravila řadu významných výstav, katalogů a publikací.

Spolupořadately ceny a hlavními mediálními partnery se stali časopis Art+Antiques a portál Artalk.cz.

Více informací o Ceně Věry Jirousové na: info@cenavj.cz

INI Gallery / PROSTOR

Slovo PROSTOR symbolizuje naše dlouhodobé hledání alternativních cest k prezentaci současného umění, které přesahují tradiční galerijní formáty. Prostor je cokoli od ateliéru po symposion, od kuchyně po jeviště. Koncepčně chceme vycházet z aktuálního dění na umělecké scéně a formovat podle něho svá témata, nikoli snažit se formovat scénu podle vlastních témat. Prostor má být především živý, ‘performativní’ v širokém slova smyslu. Ať už jednotlivé projekty představí sled akcí, diskusí a prezentací, nebo právě vznikající vizuální experimenty, společným jmenovatelem je důraz na procesuální stránku spíše než na fyzický produkt. Prostor by měl být komunitní, měl by vycházet z užších okruhů lidí spřízněných určitým společným zájmem nebo činností, ale mít zároveň co nejširší oborové, společenské i geografické přesahy.


NI Gallery / PROSTOR


Bubenská 1, 170 00 Praha 7
1. patro, č. Dveří 114

www.inigallery.cz

ini@inigallery.cz

Foto report z akcí Ausdruck Books_Aleše Čermáka: Publikace č. 16, Notes for Women.

Choreografická performance pod taktovkou Aleše Čermáka jako poslední ‘kapitola’ živé publikace Notes for Women.

TZ_INI Gallery/PROSTOR

Ausdruck Books _ Aleš Čermák: Publikace č. 16, Notes for Women
15. 2. - 14. 4. 2013

Vernisáž: 15.2., 19.00

„Kniha jako vystavování se. Kniha jako mentální tvar – tekutá kontextuální proměnlivá. Kniha jako trh (středověk). Kniha jako bleší trh (Bourriaud). Kniha jako salón, kniha jako diskusní salón. Kniha jako kabinet kuriozit, Wunderkammer. Kniha jako snový prostor. Kniha, prostor jako obývák. Série knih jako několik knih. Kniha jako vzdělávací prostor. Kniha jako knihovna. Kniha jako struktura. Kniha jako tvar. Kniha jako mentální tvar. Kniha jako skutečný tvar. Kniha jako událost politická. Kniha jako nástěnka. Kniha souvisí s narcismem a nahotou. Kniha o sobě není, jsou knihy, jsou knihy jako. Jsou neknihy. Myšlení o knihách. Institucionální myšlení. Kniha jako hudební skladba.”

Prvním projektem, který INI Gallery představuje ve svém PROSTORU, je soubor setkání na pomezí permanentního divadelního workshopu (tedy struktury, která se neustále vyvíjí) a symposionu (ve smyslu spojení hry s vážnosti), který pod zastřešujícím názvem Notes for Women připravil loňský absolvent Akademie výtvarných umění v Praze Aleš Čermák.

Aleš Čermák je autor, editor a zakladatel nezávislého nakladatelství Ausdruck Books, které za poslední tři roky vydalo na 15 titulů od autorovy vlastní literární produkce po řadu kolaborativních projektů, z nichž se část tematicky vztahuje k samotnému významu slova kniha, produkce, prezentace a distribuce. Projekt Ausdruck Books představuje pozici, v níž se prolínají historická, politická a společenská témata. Zkoumá vztah historie versus kolektivní paměť, nebo čistě autonomní, subjektivní souvislosti tematizující vztah jedince a společnosti. Ausdruck Books bude v PROSTORU sídlit dva měsíce, během kterých budou mít návštěvníci možnost se s autorem neformálně setkávat. Hlavní program bude koncipován jako série událostí, které budou rozděleny do dvou tematických rovin. Roviny teoretické a situační.

Během zahájení bude promítán hodinový film s názvem Fiction and Women (původní název přednášek Virginie Woolf na dvou anglických dívčích školách z roku 1928), se vstupem několika přizvaných aktérů. Další setkání budou koncipována formou diskuzí, performativních přednášek, divadelních vstupů až po samovolně se strukturující vystoupení pracující na principu podobném „devised theatre“ (kolaborativní forma divadla založená na řízené improvizaci). Během dvouměsíčního projektu autor zároveň představí svůj dlouhodobý záměr veřejné internetové knihovny, jenž bude prezentována jako 17. publikace (publikace jako veřejná databáze). Dostupná bude na stránkách http://ab-library.blogspot.cz.

PROSTOR bude pracovnou, místem pro setkání, aktivní nečinnost a tvůrčí akci. Bližší program najdete níže, aktuality sledujte na notesforwomen.blogspot.cz a inigallery.cz.

Struktura:

    1) okruh: Teoretický

Marcel Tomášek: diskuse na téma historie versus paměť (velká historie versus kolektivní paměť)

Palo Fabuš: O nutnosti (první ze série chystaných přednášek; další setkání pod názvem Anarchistické školy jako třetí svobodné univerzity se uskuteční v květnu 2013 na AVU)

2) okruh: Situační

během zahájení:

Aleš Čermák: Fiction and Women (promítaní filmu se simultánním přepisem přednášky Virginie Woolf a vstupem několika aktérů)

během dalšího programu:

Aleš Čermák: vybrané kapitoly z připravované knihy s pracovním názvem: jaro, („krásný”) den, neprůchodnost, pro dva tablety.

Aleš Čermák – Zbyněk Baladrán: Autobiografie + Jak pracuji? (výklad textu s grafickým rozvržením procesu uvažování na černou stěnu)

Jan Kubíček: Stromy jdou do boje (promítání záznamu z předvolebního setkání s Táňou Fišerovou s následným divadelním vstupem)

http://stromy-jdou-do-boje.blog.cz

Petra Hauerová – Aleš Čermák: Choreografie (,Pro začátek můžeme znovu zformulovat náročný systém podmínek pro kladnou odpověď typu: „Ano! Opravdový život je přítomnost.“)

—-

Slovo PROSTOR symbolizuje naše dlouhodobé hledání alternativních cest k prezentaci současného umění, které přesahují tradiční galerijní formáty. Prostor je cokoli od ateliéru po symposion, od kuchyně po jeviště. Koncepčně chceme vycházet z aktuálního dění na umělecké scéně a formovat podle něho svá témata, nikoli snažit se formovat scénu podle vlastních témat. Prostor má být především živý, ‘performativní’ v širokém slova smyslu. Ať už jednotlivé projekty představí sled akcí, diskusí a prezentací, nebo právě vznikající vizuální experimenty, společným jmenovatelem je důraz na procesuální stránku spíše než na fyzický produkt. Prostor by měl být komunitní, měl by vycházet z užších okruhů lidí spřízněných určitým společným zájmem nebo činností, ale mít zároveň co nejširší oborové, společenské i geografické přesahy.